Paraziti ovlivňují zdraví a pohodu malých přežvýkavců, přičemž napadají různé orgány a tkáně těla. Nemají vliv jen na zdravotní stav zvířat, ale mohou ovlivňovat celkovou ekonomiku chovu. Mezi ekonomické dopady parazitóz na chov patří zpomalení růstu zvířat (nižší přírůstky, delší doba k dosažení jatečné hmotnosti), snížená dojivost u mléčných plemen, náchylnost k dalším onemocněním, úhyny nebo náklady spojené s terapií a prevencí. Zdaleka ne všechny druhy parazitů mají stejné dopady na zdraví a ekonomiku chovu – vždy záleží na řadě faktorů. Jedná se především o druh parazita, míru parazitární zátěže (promořenost a intenzitu infekce), management chovu, fyziologickou vnímavost či rezistenci plemene k parazitu apod.
Paraziti jsou eukaryotické organismy, které žijí na úkor jiného hostitelského organismu. Nejedná se tedy o viry ani bakterie, nýbrž o jednobuněčné a mnohobuněčné živočichy, jež se evolučně adaptovaly na získávání živin z orgánů a tkání ovcí či koz. Některé parazitární organismy jsou úzce hostitelsky specifické a mohou napadat pouze ovce a kozy. Jiné s širším hostitelským spektrem se mohou přenášet z jiných druhů zvířat např. ze skotu či jelenovitých.
Paraziti se obecně dělí do tří hlavních skupin: prvoci, helminti a členovci (obr. 1). Prvoci jsou jednobuněčné organismy, s přímým či nepřímým vývojem (mezihostitel). Mezi nejčastější prvoky patří kokcidie rodu Eimeria osidlující výstelku tenkého střeva. Mohou způsobovat průjmy u mladých zvířat. U malých přežvýkavců se mohou vyskytovat i další méně příbuzné kokcidie – např. kryptosporidie nebo giardie. Označení červi (helminti) se používá pro fylogeneticky nesourodou skupinu cizopasníků s charakteristickým červovitým tělem. Motolice a tasemnice patří mezi ploché červy (Platyhelminté) a vyznačují se primitivní stavbou těla, zploštělým tělem, složitým vývojovým cyklem. Hlístice (Nematoda) jsou sice červovitého těla, nejsou však s motolicemi a tasemnicemi vůbec příbuzné. Hlístice jsou vždy odděleného pohlaví a s velmi bohatým druhovým zastoupením. Lokalizují se často v orgánech trávicí soustavy, jiné druhy se vyskytují v plicích (plicnivky). Největší význam představují strongylidní hlístice, jež osidlují předžaludky a sliznici střeva. Jedná se především o zástupce nadčeledi Trichostrongyloidea, třídy Trichostrongylidae (obr. 2). Vedle těchto hlístic se mohou ve střevech vyskytovat měchovci (zubovka apod.) Poněkud málo informací existuje o filariodních hlísticích rodu Onchocerca, jenž jsou přenášeny krev-sajícím hmyzem a vyskytující se v podkoží. Je znám pouze jeden druh škrkavky, který se může vyskytovat u ovcí. V evropských podmínkách jsou však škrkavky u přežvýkavců velmi vzácné. Výskyt jednotlivých rodů parazitů v těle je schematicky zobrazen v obr. 3.
Náš projekt cílí na helminty trávicího systému, včetně jater – tzv. gastrointestinální helminty. Jedná se globálně o nejrozšířenější parazitární organismy malých přežvýkavců, zároveň s největším ekonomickým dopadem na chovy.
Níže uvádíme přehled všech gastrointestinálních helmintů, kteří se vyskytují nebo by se potenciálně mohli vyskytovat v chovech ovcí a koz na území České republiky:
Je uveden vždy rodový a druhový název latinsky a v závorce poté i český ekvivalent, pokud existuje. U rodů, kde existuje více druhů, kteří mohou parazitovat u ovcí a koz, se uvádí jen rodový název a označení „spp.”.