Přehled léčiv
Léčivé přípravky proti parazitům (antiparazitika) patří mezi nejpoužívanější léčiva v chovech malých přežvýkavců. S ohledem na jejich časté použití a možnost aplikace samotným chovatelem bez přítomnosti veterináře, je nutno si uvědomit veškerá rizika spojená se vznikem rezistence, předávkováním či reziduí v mase či mléce zvířat. Antiparazitika se dělí dle typu parazita na antikokcidika, anthelmintika, akaricidy a insekticidy. Dle chemického složení se dělí na benzimidazoly, makrocyklické laktony apod. Každá chemická skupina se vyznačuje charakteristickým mechanismem působení, tedy jak působí na parazita na molekulární úrovni. Spektrum léčivých přípravků schválených, respektive registrovaných v ČR a dostupných u distributorů je značně omezené. Pro orientaci uvádíme všechna dostupná antiparazitární léčiva pro ovce a kozy v České republice v Tabulce 1.
Dále se zaměříme pouze na anthelmintika, lidově zvaná jako odčervovadla. V současnosti je komerčně dostupná škála jak širokospektrálních anthelmintik, tak anthelmintik s omezeným spektrem účinku. To, jakým mechanismem působí aktivní látka na helmity souvisí i s cílovou skupinou parazitů. Benzimidazoly, jako je albendazol nebo fenbendazol, působí na hlístice trávicího traktu, plicnivky ale také na tasemnice. Léčiva ze skupiny makrocyklických laktonů působí na hlístice trávicího traktu, plicnivky a kromě toho také na ektoparazity – vši, všenky, roztoče. Naopak velmi specializovaným anthelmintikem je třeba prazikvantel s účinkem pouze proti tasemnicím. Pro správnou volbu anthelmintika bychom měli znát indikační skupinu, tedy co přesně chceme daným přípravkem léčit. Volba léčiva vychází primárně z diagnostiky – zcela ideálně z výsledků koprologického vyšetření, nálezu na jatkách apod. Je třeba si uvědomit, že anthelmintika se vyrábějí v různých lékových formách: perorální roztoky, injekce k aplikaci do podkoží nebo do svalu, roztoky k nalévání na hřbet pour-on, prášek na rozpuštění do vody. Každý způsob má své výhody i nevýhody. Způsob podání a typ látky ovlivňuje i distribuci léčiva po těle a rychlost jejího vyloučení. Například perorální roztoky (drenče) se vstřebávají velmi rychle ve střevě a jsou vyloučeny z organismu zpravidla do 2–6 dnů, zatímco anthelmintika podaná injekčně nebo transdermálně (naléváním na hřbet) mají o něco pomalejší nástup, ale zůstávají v krvi zvířete řadu dní, než se vyloučí z těla. Z těchto farmakokinetických vlastností se pak odvíjí i ochranná lhůta na maso a mléko. Každý přípravek má v příbalovém letáku uvedenou indikační skupinu, dávku, nežádoucí účinky, a právě ochrannou lhůtu. V případě použití anthelmintik v chovech ekologického zemědělství je stanovena ochranná lhůta dvojnásobná, než je uvedeno u léčiva.
Skupiny léčiv, včetně jejich komerčních preparátů, dle jejich indikace najdete v obrázcích 1–3. Bohužel stále existují léčiva, která nejsou v ČR zatím registrovaná. Dokonce i některé registrované přípravky mohou být dočasně nedostupné u distributorů z důvodu přerušení dodávek od výrobce apod. Pokud není léčivá látka k dispozici, je možnost se poohlédnout po podobných produktech pro skot. O použití přípravků off-label, jejich dávkování či ochranných lhůtách se ale vždy nejprve poraďte se svým veterinárním lékařem.
Důsledné a promyšlené používání anthelmintik v kombinaci s pravidelným monitorováním zdravotního stavu zvířat, je nezbytné pro dlouhodobou udržitelnost chovů, prevenci vzniku rezistence a zajištění bezpečnosti masných a mléčných produktů.
Obr. 1
Obr. 2
Obr. 3
Léčiva zvýrazněná žlutou barvou nejsou ke dni 31.12.2024 registrovaná v ČR.